Offroad action

Čeština | English | Deutsch
 
logo
 

Action On IceFacebook
 

OT-64    Střední obojźivelný kolový obrněný transporter

Základní charakteristika
Posádka 3 + 20 včetně výybroje a výstroje
Délka 7,44 m
Šířka 2,5 m
Výška 2,76 m
Hmotnost 12,15 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování 7 - 14 mm
Hlavní zbraň 14,5 mm velkorážný kulomet KPVT
Sekundární zbraně 1× 7,62mm kulomet PKT
Pohon a pohyb
Pohon

Vznětový motor T928-14

132 kW

Odpružení dvojćinnými kapalinvým tlumiči
Max. rychlost 94 / 9 km/h
silnice / plavání
Poměr výkon/hmotnost 10,6 kW/t
Dojezd  700 km
Vývoj nového středního obrněného kolového transportéru (SKOT) začal v ČSSR na konci 50. let. V té době se měla podstatně modernizovat celá čs. armáda (užívala stále spoustu druhoválečné techniky) a bylo rozhodnuto, že se dá příležitost domácímu průmyslu vyvinout a vyrábět moderní vojenskou techniku. První projekt byl předložen v roce 1959. V roce 1961 se k projektu připojilo Polsko, jež potřebovalo nahradit staré sovětské obrněné transportéry BTR-152. V té době se již prováděly armádní testy. Polská strana se zaměřila na vývoj korby a československé podniky na podvozek. Sériová výroba nového typu začala v roce 1964 a do výzbroje byl zařazen ještě téhož roku. Během služby vzniklo i několik modifikací, jako např. sanitní, opravárenské, velitelské, zaminovací apod. Původní verze neměla výzbroj, ale pozdější modifikace již obdržela bojovou věž. Speciální verze byly většinou neozbrojené.
  Do výzbroje Československé lidové armády vstoupil transportér v roce 1964 a během 70. let jich již v ČSLA sloužilo na 3 500. Během 80. let začaly být SKOTy nahrazovány pásovými BVP-1. V 90. letech a na počátku nového století ještě OT-64 sloužily v zahraničních misích, převážně na Balkáně (SFOR, KFOR). Poslední vozidla OT-64 byla vyřazena během roku 2006 a v letech 2007-2012 budou kompletně přezbrojeny rakouským OT Pandur II.
 

technický popis

  korba   Pancéřová svařovaná korba, schopná odolávat ručním palným zbraním a střepinám, má zešikmený horní čelní pancíř se sklopným vlnolamem a podseknuté čelo. Boky korby jsou skloněné, záď je mírně podseknutá a strop korby rovný. Na bocích i střeše jsou držáky pro pomocnou výstroj. Korba je řešena jako dva na sobě nezávislé celky. V přední části sedí na levé straně řidič a vedle něho velitel, na zadní stěně je sklopná nouzová sedačka. Řidiči slouží k výhledu periskopy ve věžičce nad hlavou, velitel má k dispozici pohyblivý periskop s pozorovacím přístrojem. K výstupu z vozidla jim slouží dveře na bocích kabiny a stropní kruhové poklopy. Za kabinou se nachází motorpřevodový prostor, z něhož jsou na bocích korby vyvedeny výfuky s charakteristickými tlumiči. Nad motorem je ve stropě poklop pro přívod vzduchu a montážní poklop. Následuje prostor pro výsadek, do kterého je přístup skrz rozměrné dvoukřídlé dveře, každé křídlo je vybaveno střílnou. Výsadek čítá až 20 mužů sedících zády k bokům korby na sklápěcích sedačkách. Celá korba je utěsněna a vybavena filtračním zařízením a ventilací, zajišťující bezpečí i v zamořených prostorech. V každém boku korby jsou 3 střílny, u verze s věží pouze 2. Ve stropě byly původně 3 dvojice odklopných krytů, které jsou u verze s věží zredukovány na 2 dvojice.
 motor a podvozek   Pohon všech osmi kol zajišťuje vznětový osmiválcový vzduchem chlazený motor Tatra T 928-14 o maximálním výkonu 180 ks. Na něj navazuje převodovka Wilson s pěti stupni vpřed a jedním vzad. Podvozek tvoří čtyři nápravy, o rozchodu 1 300 mm vnější a 2 150 mm vnitřní, s osmi nezávisle zavěšenými koly. Dvě přední nápravy jsou řiditelné, řízení usnadňuje posilovač. Transportér je vybaven systémem centrálního huštění kol, přičemž pneumatika má díky němu vydržet až 24 průstřelů se schopností pokračovat v jízdě. K plavbě slouží dva, na zádi umístěné, lodní šrouby s dvojicí kormidel.
 věž   Verze OT-64-2A je vybavena otočnou kulatou věží se skloněnými boky a plochým stropem schodnou s věží vozidel BRDM-2, BTR-60 a BTR-70. Věž je umístěna ve střední části korby a vyzbrojena 14,5mm kulometem KPVT se zásobou 500 nábojů. S ním je spřažen 7,62mm kulomet PKT, pro nějž je k dispozici 2000 nábojů. Odměr věže i náměr obou zbraní je udělován manuálně a pohybuje se v rozsahu od -4° do +29°.

Ostatní uživatelé

Alžírsko (150 ks od SR z r. 1994), Angola (9 ks od SR z r. 1994), Kambodža (26 ks z ČR z r. 1995), Maďarsko, Indie, Irák, Libye, Maroko, Polsko, Sierra Leone (10 ks od SR z r. 1994)
Slovensku po rozdělení státu samozřejmě připadla i část OT-64 a během 90. let získalo další stovky nákupem v ČR (150 r. 1994, 100 r. 1998). Slováci SKOTy odprodávali do dalších, především afrických, zemí.
Súdán, Sýrie, Uganda (9 ks od SR z r. 1994), Uruguai (60 ks z ČR z r. 1995 a 30 z r. 1999)

OT-64 SkotOT-64 SKOT InsideOT-64 SKOTOT-64 SKOT cockpit